Postrach kanceláří: plísně z klimatizace, roztoči v kobercích. Alergie je epidemie.

Poslední dobou se zdá, jako by se počet lidí trpících alergií zvyšoval. Je to opravdu tak?

V posledních desetiletích se alergie zařadila mezi běžné civilizační choroby a nárůst alergických onemocnění je označován jako nejvýznamnější neinfekční civilizační epidemie. Podle některých dat se v ČR za posledních sto let počet alergiků zvýšil až na 30 procent populace, zejména v pylových obdobích. Nevíme přesně, proč počet alergiků narůstá. Domníváme se, že je to změnou způsobu života. Nejvíc času trávíme v interiérech, kde vdechujeme roztoče, významný alergen pro rozvoj průduškového astmatu. Současně máme nové potravinové vstupy jako je třeba exotické ovoce, nové druhy koření. Navýšením hygieny jsme snížili bakteriální tlak, čímž jsme zároveň znemožnili úplné dozrání imunitního systému dětí. Jestliže je dnes obecně přijímána informace o tom, že každý čtvrtý v populaci je alergik, Světová zdravotnická organizace (SZO) uvádí, že v dalších 10–15 letech to může být každý druhý. Proto se možnostmi prevence alergie SZO začala zabývat a alergie se dostala k jednání i na půdu Evropského parlamentu.

Jaké alergie jsou nejrozšířenější? Aby se vrozená dispozice pro alergii projevila, je třeba působení řady další vlivů z vnějšího prostředí – jedná se o kontakt s alergeny domácího prostředí (roztoči a zvířectvo chované v interiérech) a o alergeny vnější jako jsou pyly a plísně. Nejčastější jsou tedy tyto alergické vazby. Ale disponovaný jedinec se může senzibilizovat na vzácné podněty, pokud je s nimi často v kontaktu. Měla jsem pacienta pěstitele tulipánů, který se stal alergickým na jejich pyl, ač tyto květy jinak běžně nealergizují. Alergická onemocnění urychlují virová onemocnění v dětství a znečištění ovzduší.

Jak je to s alergií na prach? Nevzrůstá počet alergiků na prach ve městech?
Nejdříve bychom si měli říci, co je to vlastně alergen. Jedná obvykle o látku bílkovinné povahy, na které náš imunitní systém reaguje přecitlivěle a vytváří proti ní tzv. alergické protilátky typu IgE. Náš obranný imunitní systém reaguje tedy na látky, které jsou běžné a jinak pro organizmus neškodné. Pokud kontakt s alergenem trvá či se i zvyšuje, organizmus se stává na určitý podnět více a více přecitlivělým, reaguje až bouřlivě. Při opakovaném kontaktu s alergenem dochází ke zvýšené tvorbě alergických protilátek - senzibilizujeme se na určitý konkrétní alergen. My ale nereagujeme na hrubý prach venkovního prostředí, ten nás dráždí spíše mechanicky svými hrubšími částicemi. Nás senzibilizuje zejména prach interiérů s alergeny domácího prostředí. Často nám naši pacienti říkají – „jsem alergický na prach“. Ale co je to vlastně prach? Bytový prach je směs, v níž najdeme částečky textilií, zvířecí chlupy, plísně, bakterie, rozpadlá tělíčka hmyzu a roztočů. Jedná se směs látek, na které jsme se senzibilizovali.

Může se u člověka vyvinout alergie, pokud pracuje v klimatizovaném prašném prostředí kanceláře?
Může, pokud je geneticky významně předurčen. Ale zde by bylo potřeba skutečně blíže popsat, jaké prašné prostředí máte na mysli, neboť jak jsem již uvedla „není prach jako prach“. Jedná se o směsi, které se liší dle prostředí a třeba i dle druhů průmyslové výroby. Obecně však starší, neošetřovaná klimatizace může být sama o sobě zdrojem nebezpečných alergenů, mám na mysli plísně.

Kanceláře jsou plné špíny z koberců, prachu ze starých tiskovin, atd. Do toho je v nich často používaná klimatizace. Může to vést k tomu, že se u člověka objeví alergie na tzv. prašné prostředí?
Jedná se o případnou otázku. Pokud si promítneme, kolik času trávíme ve vnějším prostředí, tak to bude maximálně 5-10 procent z celého dne maximálně při přesunu mezi zaměstnním a domovem. Dnes v nových administrativních budovách jsou běžné stíratelné povrchy, ne každý však má tuto možnost. Ano, máte pravdu, mám mezi svými alergickými pacienty dosti zaměstnanců soudů, finančních úřadů a dalších administrativních profesí, kteří sídlí ve starších budovách a jsou v kontaktu s archivními dokumenty. Vývoj k senzibilizaci je však stejný jako u jiných alergických vazeb - je potřeba genetická dispozice a nevhodné prostředí s vyšší koncentrací vdechovaných alergenů. Pak se skutečně mohou rozvinout alergické příznaky s vazbou na profesní „ prašné“ prostředí.

Jak dospělý člověk nejsnáze pozná, že se u něj rozvíjí alergie?
Nejčastějším onemocněním dospělého věku je alergická rýma. Mezi hlavní příznaky alergické rýmy patří vodnatý nosní sekret, s kýcháním, spolu s pálením a slzením očí. Průběh je obvykle bez teplot, antibiotická léčba bez příznivého efektu. Příznaky se mohou objevovat několik let v pravidelném ročním období. Jakmile si tyto příznaky řádně uvědomíme, je vhodné vyhledat lékaře – alergologa. Ten pomocí anamnézy, kožních testů a laboratorních vyšetření zjistí, zda se opravdu jedná o alergii a který konkrétní alergen reakci vyvolává. Lékaři varují, že neléčená alergická rýma může vést až k propuknutí astmatu a zvyšuje také nebezpečí rozvinutí více alergií. Během života se může počet alergických onemocnění u alergického jedince zvyšovat nebo může přecházet jedno onemocnění v jiné. Případně může dojít k dlouhodobému „zklidnění“ (remisi) alergie, ale je nutné přiznat, že alergikem zůstáváme celý život.

Zdroj: Lidovky.cz