Zajímá vás, co dýcháte ?

Navíc je stále opomíjenou skutečností, že klimatizační jednotky mohou zajímavým způsobem doplňovat systém vytápění. Tato jejich vlastnost není v létě přirozeně využívána, ale léto netrvá celý rok a při budování vlastního životního prostoru je vhodné neuvažovat jen v sezonní logice.

Snižování teploty vzduchu v přehřátých interiérech není ani módním výstřelkem, ani záležitostí moderní doby. O příjemné temperovaní obytných prostorů se architekti a stavitelé starali už v dobách, které jsme si zvykli označovat jako období před naším letopočtem. A nešlo přitom jen o v úvodu zmiňované snižování teploty, ale o komplexní péči o kvalitu vzduchu. Důvod je prostý. Vydýchaný horký vzduch člověka velmi rychle unaví a působí jako anestezie. Dostavují se pocity mdloby a vyčerpání. Špatně větrané a horké interiéry se nepříjemně podepisují na vysušených sliznicích horních cest dýchacích.

Co umí moderní klimatizace?

Klimatizační jednotky nemusí nabízet čistě jen ochlazování vzduchu. Moderní klimatizace poskytují celou řadu podpůrných funkcí, které představují zvyšování uživatelského standardu. V prvé řadě se jedná o zajišťování stálých parametrů ošetřovaného prostoru. Zjednodušeně řečeno to znamená, že si uživatel vyladí klimatizaci tak, aby mu její provoz vyhovoval z hlediska teploty či cirkulace vzduchu a přístroj pomocí čidel sám zajišťuje dodržení stálosti zmiňovaných parametrů. Při nárůstu teploty začne klimatizace automaticky chladit a postará se, aby se interiér nepřehřál a aby do něj přicházel stále a ve stejném množství nový a nevydýchaný vzduch. O konstantní cirkulaci vzduchu se stará funkce označovaná ve většině případů slovem „ventilátor“, sofistikovanější obdobou ventilátoru je pak funkce, jejímž prostřednictvím je možné ovládat nejen konstantní dávkování čerstvého vzduchu, ale i jeho rovnoměrné rozmístění v interiéru. Výrobci ji označují různými způsoby, například jako „swing“. Takový režim je standardem třeba v letadlech nebo lépe vybavených dálkových autobusech. Vedlejší funkcí klimatizace je „topení“ či „vyhřívání“. Pokud přístroj funguje alespoň ve třídě energetické náročnosti A+, lépe A++ , je možné považovat klimatizaci za doplněk hlavního zdroje vytápění a v období raného podzimu či raného jara pak za příjemný hlavní nástroj k vytvoření potřebného teplotního komfortu mírným přitopením.

Noční režim

Funkce moderní klimatizace nazývaná „noční režim“ či „night time“ je jen zdánlivou zbytečností. V rámci pořizovací investice se navíc nejedná o závažné zvýšení ceny, v průměru jde o 5 %. V noci tělo odpočívá, kvalita spánku je do značné míry ovlivněna dýcháním, s nímž souvisí kvalita vzduchu a jeho nezávadnost. Vzduch suchý, přehřátý nebo vzduch kontaminovaný prachem či jinými alergeny má za následek špatný spánek, ranní bolesti hlavy, pocity vysušené ústní dutiny a nosních sliznic. Pokud není možné ložnici nebo jiný spací prostor dostatečně odvětrávat, například z důvodu hluku či prašnosti okolí, a pokud zároveň uvažujete o zakoupení klimatizace, pak rozhodně stojí za to zvážit klimatizaci s nočním režimem a v ideálním případě ji pak kombinovat se zvlhčovačem vzduchu. Noční režim poskytuje přednastavené hodnoty ovlivňované kvality vzduchu. Čidla hlídají parametry klimatu ložnice a časový spínač pak spíná jednotlivé režimy. Před usnutím je nastavena nižší teplota než v průběhu spánku. Podle lékařůje to jeden ze způsobů, jak hluboce usnout. Nízká teplota přiměje člověka ke snížení aktivity a aby pak nedošlo k prochladnutí těla v noci následkem odkopání přikrývky, teplota se automaticky zvýší snížením chladicího výkonu. Kvalitu nočního režimu zásadním způsobem ovlivňuje také hladina hluku přístroje. Ta by neměla přesáhnout hodnotu 35 dB(A).

Podle čeho vybírat?

Základním parametrem výběru je velikost místnosti, základním předpokladem spokojenosti pak nákup u odborníka. A jak ho poznáte? Prodejce, na kterého se obrátíte, by vám měl klást správné otázky. Měl by se zajímat v prvé řadě o velikost místnosti – nejen o plošnou výměru podlahy, ale také o světlou výšku místnosti (výška stropu). Tyto parametry jsou parametry primární. Dále by měl prodejce a navrhovatel typu klimatizace zvažovat dispozici místnosti tak, aby mohl doporučit umístění klimatizace: pod strop, k okennímu parapetu či na stěnu. Tyto parametry sledují v prvé řadě proudění vzduchu, jeho cirkulaci mezi teplými a studenými částmi místnosti. S tím přirozeně souvisí i velikost okenní plochy. Místnost s prosklenou stěnou orientovanou na sever (například dvojité okno + prosklený vstup na balkon) bude mnohem studenější než místnost s jedním malým oknem, a nebude ji tedy nutné vybavovat tak výkonným systémem ochlazování vzduchu.

Před nákupem je rozhodně vhodné vybavit se informacemi o kompletních rozměrech a dispozici místnosti (umístění oken a dveří). Pro základní orientaci je pak možné používat velmi hrubý nástroj k výpočtu potřebného výkonu klimatizace. Uvažujeme-li běžnou místnost, tedy místnost se světlou výškou do 3 m a s prosklenou okenní plochou, která nepřesáhne 2/3 plochy stěny (běžný standard), pak každý 1 m2 plochy této místnosti představuje velmi zhruba 200 W potřebného výkonu klimatizace. Pro obývací pokoj nebo ložnici o velikosti 20 m2 bude tedy potřeba zhruba 4000 W (4 kW) výkonu. V rámci uživatelského komfortu je důležitý také parametr hlučnosti. Levná a výkonná klimatizace, která přehluší TV nebo rádio, je v podstatě nepoužitelná. Kritická hranice je kolem 40 dB(A).

Varianty

Volit můžete z několika možností, v zásadě jsou ale dvě cesty: pevně instalovaná klimatizace nebo mobilní přístroj. Ten je vhodný v případě, kdy bude klimatizace využívána jen krátkodobě, tedy například ve stinných bytech, kde k přehřátí interiéru dochází jen ve výjimečných případech. Mobilní jednotku můžete převážet na chalupu, brát si ji v horkých dnech do ložnice a podobně.

Pevně instalovaná klimatizace

Tento typ se stává nedílnou součástí interiéru. Přítomnost klimatizace automaticky nezvyšuje uživatelskou hodnotu bytu, a proto je potřeba zvážit, zdali má smysl klimatizaci kupovat. Pro pořízení klimatizace hovoří jednak umístění velkých nezastíněných prosklených ploch na východ či jih, kde může snadno docházet ke stabilnímu přehřívání interiéru v horkých měsících. Důvodem k nákupu může být také špatná cirkulace vzduchu. Rozhodujícím momentem je rovněž nemožnost dostatečného větrání zapříčiněná například umístěním bytu v prašném nebo hlučném prostředí v těsné blízkosti dálnice či rušné křižovatky.

Čističky vzduchu

Tyto přístroje ocení kdokoliv, kdo pečuje o svůj obytný prostor, a zvláště vhodné jsou pro alergiky a pro osoby s respiračními onemocněními. Čističe vzduchu najdou uplatnění také v domácnostech kuřáků. Důležitou výbavou čističů jsou tzv. ionizátory, které uvolňují do okolí záporné ionty, jež se snadno vážou na drobné, okem nepostřehnutelné částice, jako jsou pachy, kouř, prach či alergeny. Po kontaktu se zápornými ionty takové částice nabudou na objemu a stanou se snadněji zachytitelnými filtrem čističe vzduchu. Pro výběr čističe vzduchu platí velmi podobná kritéria výběru jako v případě klimatizace. Klíčovým parametrem je velikost místnosti. Vzduchový výkon musí být minimálně 1 – 1,5x vyšší než objem místnosti. Kvalitní čistička by měla poskytnout alespoň 80 % tzv. protiprašnou účinnost. A i v případě čističů je rozhodujícím parametrem výběru hlučnost, která by neměla přesáhnout 40 dB(A).

Zvlhčovače vzduchu

Vlhkost vzduchu je jednou z jeho kvalit, lékaři doporučují optimální hodnotu 40 – 50 %. Při nižší vlhkosti se mohou dostavovat stavy malátnosti, pálení kůže či vysychání sliznic, a tedy příznaky, které jsou velmi podobné příznakům vzniklým následkem např. přehřátého či nevětraného interiéru. Zvlhčovače vzduchu jsou ideální zejména do dětských pokojů a ložnic. Na výběr máte v zásadě ze dvou systémů zvlhčování. Prvním je zvlhčování pomocí ultrazvukového oscilátoru, který vytváří z vody malé kapky a ty jsou pak do okolí vypouštěny jako jemná „mlha“. Druhý způsob představuje jednoduchou metodu zvlhčování vzduchu, který prochází zvlhčovacím agregátem s antibakteriální úpravou a zvlhčený je pak distribuován zpět do místnosti. V každém případě platí, že zvlhčování vzduchu je metodou velmi příjemného zvyšování kvality domácího klimatu. A péče o něj je aktuální v zimních měsících, kdy je vzduch vysušován vytápěním, a pak v horkém létě, jehož vysoké teploty mnohou relativní vlhkost snížit až na kritické a pro člověka nezdravé minimum.

Zdroj: Petr Haas, květnové číslo časopisu Pěkné bydlení